V letošním roce na jaře to budou tři roky od založení Hornicko historického spolku Západočeských uhelných dolů. Ušlechtilá myšlenka několika zanícených lidí oživit historii hornictví na Plzeňsku se stala skutkem a byla spontánně přijata především bývalými horníky a pracovníky různých profesí na šachtách okolo Plzně, ale i příznivci a pamětníky hornictví. Vznikl spolek o nebývalém počtu členů a s programem, který by mohl závidět kdejaký sbor. Program nezahrnuje jenom setkávání bývalých horníků a příznivců hornictví na valných hromadách, ale i na různých akcích organizovaných výborem, jako je například Den horníků v září, dnes již tradiční hornický bál v únoru, každoroční uctění památky horníků, kteří zahynuli při důlním neštěstí v Týnci, stejně jako vysílání delegací na celorepubliková setkání spolků a hornických měst nejen v ČR, ale i v zahraničí.
Spolek však vyvíjí aktivitu i na jiných polích zájmu. Členové spolku sbírají hornické artefakty a předměty, abychom mohli zprovoznit ojedinělé muzeum hornictví v našem regionu, připravujeme naučnou stezku po starých důlních dílech Plzeňska, pořádáme zájezdy na významné akce jiných hornických spolků, připravujeme přednášky pro školy, jiné spolky a sbory, získali jsme do vlastnictví pozemky se starými důlními díly na Břasku a připravujeme trvalou expozici hornictví v připravovaném lesoparku v Tlučné. A tady bych se chtěla na chvíli zastavit. Jak rostla naše základna, tak přirozeně došlo k tomu, že uvnitř vznikla uskupení členů a příznivců. Takové jedno působí právě v Tlučné pod vedením manželů Cuberových. Jejich aktivita nemá hranic, dovedli do spolku přivést řadu lidí zapálených pro oživení hornických tradic a přiblížení historie hornictví, tak úzce spojené právě s Tlučnou. Tlučenská skupina je vysílána na slavnostní setkání konaná spolky v České republice, vyjíždí i do zahraničí, např. na Slovensko, a jejich zastupování Hornicko historického spolku Západočeských uhelných dolů je vždy vítaným počinem. Bez členů z Tlučné si už dnes nedovedeme představit žádnou naši akci. Toník Cubera je nositelem a udržovatelem našich stránek na Facebooku, kde si každý může o našem spolku přečíst, seznámit se s jeho činností a aktivitami. Chvályhodným počinem této aktivní skupiny v Tlučné je rozvoj velmi dobré spolupráce s obcí, na které má významný podíl pan starosta Stanislav Volf. Za to jim náleží poděkování, ale poděkování patří i obci. V současné době nás právě v Tlučné čeká nelehký úkol, a to připravit a následně instalovat expozici v lesoparku, který bude založen v prostoru mezi areálem školy a odvalem. Chtěli bychom zde umístit několik informačních tabulí popisujících historii hornictví nejen v Tlučné samotné, ale i v okolí a informační tabule o činnosti spolku. Kromě toho bychom v prostoru vhodně upraveném pro přednášky a drobné akce chtěli umístit hornický vozík jako symbol hornictví a vzpomínku. Věříme, že tomuto úkolu, který jsme si na sebe vzali, dostojíme a možná, že nám v tom pomohou i další občané Tlučné.
Letošní rok jsme jako už tradičně zahájili hornickým bálem v Obecním domě v Chotěšově. Účast nebyla tak velká jako třeba loni, ale ta stovka přítomných, pro které spolek připravil bohatou tombolu, dobrou zábavu a občerstvení, se opravdu dobře bavila a jako vždy se už těší na naši další akci. Letos náš čeká významné výročí 100 let od tragické události na dole Austria v Týnci s uctěním památky 11 obětí této tragédie. To znamená radikální opravu poškozeného a zanedbaného pomníku na hřbitově v Chotěšově, který si spolek vzal do své patronace. Chtěli bychom potom přímo v Týnci umístit pamětní desku této tragédie. Samozřejmě na začátku září proběhl dnes již tradiční Den horníků ve Zbůchu, který dobývá u členů spolku a příznivců nebývalého zájmu. Budou zahájeny práce na zpřístupnění starých důlních děl na Břasku a do podzimu bychom chtěli realizovat alespoň část naučné stezky hornictvím na Nýřansku. Kromě toho pokračujeme ve sběru materiálů pro muzeum a archiv hornictví, který bychom chtěli ve Zbůchu založit jako jedinečný v regionu a možná i mimo region. Uvedené není zdaleka vše, ale něco si musíme také nechat do příštích příspěvků.
sepsala Vlasta Hanauerová (členka výboru HHS ZUD)
0 komentářů